Sám radí Tasso, kyne...

Sám radí Tasso, kyne, v háji něhy

nach irid trhal bys, jen srdce druží

co k srdci se, je hledá, stihne v šlehy

ať oddanosti je, jíž v žold se tuží.

Zda Pierry to moudrost též v snů břehy,

to genia v conpilaci nález vzpruží,

jenž v sled se, dílo děl, snaha, péč, běhy

ké dnů, s runou tou spěj ku oruží.

Muselín Pierry kapesníku svítí

a choretida, slib jejž zapomníti

nelze, tož oracla, jež zbude z žítí.

Nach hór vlá, jitro sličné dýchá,

šeř truchlá je, leč lahody plá lícha,

a zniká vteřina. Den nepospíchá

tak v skon, jak žití květu mih v ples bytí.