Samomluva výbojné války.

Po krvi žízním! –

Po krvi drahé matkám, sestrám,

po krvi z mladých mužských těl.

Za blesku pušek, střelby z děl

porážím, kácím, trýzním –

Po krvi žízním!

Hymna moje hučí z hrdel jícnů řvoucích.

Seju smrt – a klidím vzdechy mroucích.

Národy a země do úmoru trýzním.

Po krvi žízním!

Mně na posměch je lidskost, vina, hřích –

I genialnost stojí v službách mých

a plodí výzkum vražednějších zbraní.

Jsem netvorem a saní!

Chci hody smrti mít,

kde okamžikem po tisících veta!

Krev, krev chci pít!

Mocnářové světa,

panovníci země,

napojte mě!