Samota
By Věra Vášová
Jsem sebou, jen sebou a zvolna sestupuji
tam, kde je střed, až k srdci svému.
Břeh množství je za mnou a temnotou pluji
k Jedinému.
Strážkyně početí a matko všeho rodu,
jež milence a básníky světelným mečem bráníš,
Musy a anděly máš ve svém doprovodu
a svatost tvoření ohradou neviditelnosti chráníš.
Svědkyně svatých chvil a velkých rozhodnutí,
šat slávy prostíráš, když Bůh se touze blíží.
Ó sestro večera a měkkorouché smrti,
smír duší pečetíš a spočinutí v Kříži.