Samota

By Věra Vášová

Jsem sebou, jen sebou a zvolna sestupuji

tam, kde je střed, až k srdci svému.

Břeh množství je za mnou a temnotou pluji

k Jedinému.

Strážkyně početí a matko všeho rodu,

jež milence a básníky světelným mečem bráníš,

Musy a anděly máš ve svém doprovodu

a svatost tvoření ohradou neviditelnosti chráníš.

Svědkyně svatých chvil a velkých rozhodnutí,

šat slávy prostíráš, když Bůh se touze blíží.

Ó sestro večera a měkkorouché smrti,

smír duší pečetíš a spočinutí v Kříži.