SÁNĚ.

COŽ by bylo o koně,

jenom tak mít sáně!

dva by se k nim zapřáhli,

jeden by sed’ na ně.

Ba, že koně neletí

v skoku ani běhu,

jak to naše spřežení

po navátém sněhu!

Bylo by to výskání,

bylo by to nářku, –

až bychom tak do sněhu

zvrhli naši Mařku!