SATIRA.

Satira je jako vosa

nezbedná a uličnická,

jako děvče rozmazlené

svévolná a nervosní.

Obtížno a trudno s ní

stýkati se dobrým lidem.

Pod ruměncem merunky

najde plíseň vznikající,

pod líčidlem smavých lící

stopy vrásek uhodne.

Nervosním svým letem letí,

hledá, pátrá po oběti.

Uhni se jí, dítě hodné,

žahadlem tě zrádně bodne

a odlétne bezcitná.

A ta rána otrávená

v těle kvasí, vztekle pálí,

člověk neví ani, má-li

z vlastní kůže vyskočit!

Vosa jako neviňátko

kolem létá, bzučí, bzučí,

nevíš, kde tě znova raní –

Och, tak moci padnout na ni,

plácačkou ji roztřepit!