Sázej děvče.

Sázej, děvče, rozmarinku,

sázej děvče majoran,

uvíješ mi z něj kytičku,

ovineš mi mou šavličku,

až zavolá císař pán.

S Bohem dívky, s Bohem budte,

nemějte to za nevděk:

vždyť jsme draze zakoupili

šavličku a kabát bílý

za náš krásný, mladý věk.

Mladý věk a děvče mladé,

škoda obou na stokrát;

když my táhnem do ciziny

kdo nám věnec z rozmariny

přijde na tichý hrob dát?!