SBÍJÍ SE RAKEV

Slyším kácet pralesy staré,

slyším praskot staletých kmenů,

slyším dřevorubců sekery, pily

a slyším sykavé řezání parních pil,

jež řežou desky a desky a desky,

z nichž bude se sbíjet veliká rakev

pro Evropu starou.

Evropa umírá!

Umírá zoufalstvím z přezralosti

samovraždou.

Na východě, v říši vycházejícího slunce,

žluté plémě šikmooké

šikuje se v řady,

by přišlo na pohřeb.

Japonsko snoubí se s Čínou

a dává se na cestu na pohřeb,

po souši, po moři, v průvodu

jak lumíci táhnou.

Ubohá stará Evropa zemřela

se svými dómy a universitami,

se svými kiny a kabarety,

se svými wurstelprátery a preservativy

i s inseráty o tajných nemocech,

jež prodává dr. Stránský

kus po 2 haléřích

čerstvé denně.

Z Andersenovy Kosmopole

na smavé rivieře

řídit počnou běh světa

letadly, ponorkami a radiovými stanicemi

páni Kato a Okuma z Tokia;

vyslanci všech národů

denně se budou před nimi sklánět.

A s věže pokroku nad nimi,

vysoké tři sta dvacet metrů,

rozhlížet se bude vítězně

baron Rothschild.