SBOHEM.

Dáš sbohem hračkám, jež tě těšívaly,

dáš sbohem dětským radostem a hrám,

rodnému prahu, odcházeje v dáli,

dáš sbohem rukám, jež jsi líbal, malý.

Dáš sbohem zemi, letě k výšinám,

dáš sbohem lásce, jež je lest a klam,

dáš sbohem snům, jež pouze prázdno halí,

dáš sbohem druhům a jdeš sám a sám.

Dáš sbohem cestám – líp už ti jen v koutku,

dáš sbohem číši – rmut ti zkazil choutku,

dáš sbohem mládí, jež se nenavrátí.

Stín u tebe, by podetnul ti stvol.

Jen ještě jednou rozhlédneš se kol –

čas všemu, všemu, všemu sbohem dáti!