Sbor uvězněných titanův.

Do hlubin země

duní to temně,

co jen se to děje nahoře?

jas vniká ke mně,

zda jest již blízko do zoře?

Ach, světlo! eden!

Pohled jen jeden

na pláně, hory a na moře!

Skulinou skály

kmitá to v dáli,

jakby zde nítil se mladý den;

rána míň pálí,

s víček mi prchá těžký sen.

Svit blíž se nese,

zlatem se třese,

jím strop mé klenby plá vyzlacen.

Helios s oři

jistě to noří

z purpurných vln se v nový běh,

z hřívy, jež hoří

rubíny, jeden k nám paprsk šleh’.

Potěšit, sílit

a pak nás zmýlit,

v starých zas nechat nás bolestech.

Ten svit kol těká,

po skále stéká

měkký a vlídný, jasný tak,

světla to řeka

sklání se po letech zas v můj zrak;

v žernov můj tuhý

kouzlí mi duhy,

starý sval by se vzpjal do oblak!

Porfyr v nach koupá,

hle, v něm se houpá

pavouček růžový na niti,

třese se, stoupá

do tmy hloub, hle, snad se zachytí

na mojich poutech!

V jeskyně koutech

světluškou v tmách se snad rozsvítí!

Divný ruch za ním

doleh’ k mým skráním,

tak houká doupnák v stínu skal.

Hájům a pláním

takou zvěst Notus a Boreas lkal,

v tom krásném čase,

v síly své jase

kdy jak bůh volný jsem pod nebem stál.

Slyšíš tep křídel?

Stajených zřídel

z hlubin to pod námi var i ruch.

S oblačných sídel

odvetou duní to v mdlý náš sluch.

Vlá to, se chvěje,

co se to děje?

Zahájil vládu tam nový snad bůh?

Ó Gaio, matko!

Rci, zdali sladko

fialky pučí zas v stínu tvém?

Pravěká látko,

kypíš zas slíbána slunce rtem?

V paprsků přízi

na lem tvé řízy

zda sedá sbor motýlův s ptáků stem?

Cytisu keře!

Ve vašem šeře

zda budí píšťalu velký Pan?

V dusotu zvěře

zda chvěje se kopyty horský lán?

V sněhy a deště

vichrem zda ještě

ční Pindus a Parnas blesky zdrán?

Zmírá svit sladký...

do tmy jen zpátky

noří se posupné stěny skal.

Sen to byl krátký,

oře své Helios obrátil dál!

Pavouček malý

na hraně skály,

s hor jakby vichr květnou pýř svál.

Do hlubin země

duní to temně.

Jen v úzkém vztyčit se prostoře!

Zkrocené plémě,

jen pohled na skály a na moře! –

Ticho teď kolem.

Ptáme se s bolem:

Co jen to dělo se nahoře?