SCHERZO.

Mně zdálo se: Kams do dáli

jsem hleděl, kde se obzor klene,

a těžké květy porosené

na hlavu moji padaly.

To bylo kdesi u pramene,

jenž staré šuměl ze skály,

a ty jsi, vlasy rozpuštěné,

prst na rtech, stála povzdálí – – –

A na tvých ústech úsměv tkvěl,

když jsem ti sen svůj vyprávěl,

sta šotků z očí zřelo.

Ó, viď, já uhod’, když jsem spal,

tvůj ret mi tiše šepotal

a líbal moje čelo!