Se zvonice truchle

Se zvonice truchle

umíráček zvoní,

z chaty nesou dívku,

plačte hoši pro ni.

Plačte, plačte pro ni,

byla ještě mlada,

a ty hochu nejvíc,

co tě měla ráda.

Není holek tolik

po dalekém kraji,

plačte, plačte pro ni,

než ji pochovají.

Kytku ku té slze

a otčenáš k tomu;

plačte, plačte pro ni –

a pak jděte domů.