Šedá mhla dnes vesmír rouškou halí,

By František Sušil

Šedá mhla dnes vesmír rouškou halí,

Světlý den má půtku s temnou nocí,

Zřídka jenom zmohlá slunka mocí

Otvírá mhla rubáš načechralý.

To znak mysli mojí! Takto valí

Břitkými se na mne smutek bodci;

Často se mně znuzilému chodci

Živobytu blankyt mračnem kalí.

Rozprchni se, rozprchni mhlo trudná!

Neslouží má mysl světobludná

Nynějšího mudrosloví modlám.

V jinorodé moudrosti si hodlám;

A já sloužím nebes slunci, Christu;

Proč tvář nebes nedáš mi zříť čistu?