ŠEDIVÉ DNI. (III.)

Mha přede mnou, mha za mnou! – a v ní kryt

v tu hodinu bych skoumal, zda se noří

tvé oko kamsi v dálku, v jakéms hoři –

zda v hoři tom i vlhký touhy svit –

Zda vzhledneš k hodinám, je slyšíc bít

se lekáš, – dvéře-li se neotvoří

a já snad přec, – však dobře víš, že moří

tě jenom přelud, že to nemůž být –

Leč rukou cizí. Přijde-li host cizí,

zda rozmlouváš s ním jenom roztržitě

neb příliš živě, jak bys mluvíc hbitě

si jakýs obraz vymlouvala z hlavy...

V tu hodinu mně srdce z těla zmizí,

zda v duši tvé můj obraz aspoň mhavý?