Šedivím.

By Ferdinand Písecký

Já dobře vím,

že šedivím...

Však v srdci mladost skáče,

jež všecku bolest překoná,

když černá padá opona

a všecko kolem pláče.

Já dobře vím,

že šedivím...

Leč dosud sílu cítím,

jež stačí ještě na léta,

a každou bouř, jež přelétá,

já svojím čelem chytím.

Já dobře vím,

že šedivím...

Leč já mám mladou ženu,

jež pohladí mé šediny

a šeptne: „Ty můj jediný!“

a zlíbá bílou pěnu.

Já dobře vím,

že šedivím...

leč trojlístek mých dětí

můj život ještě prodlouží –

a než mě ve hrob položí,

já chci jim ještě pěti.