SEDMIHLÁSEK

Více slasti, muk a vzpietí

nelze duchu uslyšeti

v tiché písni jedné,

více vzlyků, zrad a lásek,

jimiž vzbouří sedmihlásek

mrtvé odpoledne.

Tiše jako pramen touhy

line se stín hlasu pouhý

kalinami, bezem.

Není v hloubi jeho klamu,

básníkem je sobě samu,

sobě samu knězem.

Útle jako housle, flétny

chvěje jeho rokot vzletný

jasmínem a hlohem.

Modlitbou je, plesem, pláčem,

sobě sám jest vyznavačem,

sobě sám je bohem.