SEDMIKRÁSA.

Tam v kvetoucím obilí

boží láska voní,

smutno je nám na světě,

dojdeme si pro ni.

Smutno je nám, má milá

rodu chudobného,

co jen unést můžeme,

užili jsme zlého.

Bída duši otráví,

srdce steskem zmučí,

pojď, snad ještě na poli

kvítí pro nás pučí.

Zapomeň jen na chvíli,

skřivan pro nás jásá!

Na mezi se v obilí

směje sedmikrása.