SEKÁČI.

Klep, klep,

pro života chleb.

Po tom širém českém kraji

rány zvučně dopadají,

zní to v lesy, pole, nivy:

chceme a jsme ještě živi –

klep a klap a klip,

bylo, bude líp!

Klap, klap,

kosu hbitě lap!

Už je čas a s ranní rosy

celý lán se dobře zkosí.

Čekat, trpět nech jen blázna –

z práce nejde ruka prázdná,

brus jen, seč a kos

trávu, všelicos!

Sraz, sraz

smeť, kde stál by klas –

Po té širé, české pláni

dozrálo vše k posekání,

všude koukol, hluché býlí

rve tu klasům půdy, síly –

brus, sekáči, brus

pro volnosti kus!...