SEKRETY.

By Xaver Dvořák

V tom tichu, v jehož moře vytryskují

jen lampy krvavých svých světel brod,

mé motlitby, hle, k Tobě vystupují

jak leknínové růže z hloubi vod.

Jsou zbledlé od vroucnosti roztoužení,

v nich srdce zachvívá se bouřný chvat,

neb v příští Tvého sladkém okamžení

chce, dítě, u nohou je Tobě vyšeptat.

Hle, chce být oltářní jen Tvojí svící,

jež žárem milosti se rozplývá,

jen květem být, jenž tiše svadající

svou vůni, balsám, na nohy Ti rozlívá.

Chce oltářem být v tomto okamžiku,

kdy sestoupíš sem v sboru andělů,

ach, milenkou být Tvojí, v sladkém vzlyku

jež rozkoší mře ve Tvém pocelu.