Šel jsi kolem oken mých

Šel jsi kolem oken mých

bíle zastřených...

Reseda v mých oknech kvetla,

na cestu ti snítka slétla –

leč tys zraku nepozdvih’!

Záclonou se stín tvůj mih’...

Profil bledé tváře tvojí

tančil chvíli po pokoji,

zadumán a tich...

A přec není dávno tomu,

kolem mého šel jsi domu,

do oken se’s díval mých...

Na nebi už hvězdy stály,

tvoje oči něhou plály,

na rtu tvém byl smích...

Reseda v mých oknech vadla,

na cestu ti snítka padla,

tys ji ke rtům zdvih’...

A dnes v tichém zadumání

hlava tvá se k ňadrům sklání,

smutek září z očí tvých,

když jdeš kolem oken mých

zadumán a tich...