Selanka Moschova IV.

Když moře modrošeré lehkým chvěje větru se váním;

Hned moutím já v mysli se pečlivě, tuť ne mi Músa

Déle milá; vábí mne tichá jeho více pokojnost.

Než, kdy jekem se propasť šedivá zduje, pak voda valnou

Nadvírá se pěnou, vlny na mnoze lítě se bouří:

Dívám se, kde strom je a břeh, moře rychle utíkám;

Hned je mi zem věrná, hned jsou k líbosti lesíky,

Kdež, byť vítr i vál sebe valněji, sosna mi zpívá.

Zlá živnost je v pravdě rybářova: dům jeho loďka;

V podvodném moři dílna, lovem ryba jest mu pochybným,

Tehdy mi sen sladký jest pod javorem mnoholistým,

Zvuk je milý i potůčku, anoť poslouchati blízko

Šum jeho rozkoš jest rolníkovi, hrůza nebývá.