SELSKÁ.

Já ztratil nábožnost a potenci a zuby

a síla má už za řeč nestojí,

tkví na mysli mi bílý nápis hrubý:

„Zde odpočívá v svatém pokoji.“

Já ztratil sílu svou a pokřik hrdla živý

a mlčení své zavřel do chaty

a kosti mé jsou zčervivělé dříví,

jež nemá už své pevné podstaty.

Mně zima je, však syn můj nejde ke mně

a o los můj se nikdo nestará,

jen padá déšť kdes na dva sáhy země,

jež na mé oudy počká do jara...