Selská píseň.

V lůno tvoje, sirá země,

uložil jsem živné símě,

budiž, matko, vlídná ke mně,

ulehči mi žití břímě.

Pot mi vlhčil horké čelo,

dlaň má byla zkrvavena,

v mysli mé však děcko dlelo,

za ním stála moje žena.

Ve mne byla naděj obou,

já měl v tebe, matko, víru,

nohy mé se chvěly mdlobou,

duše byla plna míru.