Selské písničky. (V.)

Jsem člověk mírný, říkají.

Kdo dobrý, posměch sklízí.

Na hroudu svou však nenechám

si rukou sahat cizí!

Mám oči modré, bodrý smích –

na pažích sval však tuhý.

Od stodol svojich dovedu

hnát různé dobrodruhy.

A leckdy snes’ jsem trpký žert,

však nesnes’ vlasti hanbu.

Na otčinu mou kdo by sáh,

nu, tomu pomoz pánbů!