Sem a tam.

Ty růžinky dívenčiny

když je tiše pozoruji,

při větérkův zavanutí

hlavinkami pokyvují

sem a tam, sem a tam,

vánku na vzdor – sem a tam.

Tomu-li vás ona učí,

aneb jste ji svedly samy:

šeptnu-li co, ona i vy

vrtíváte hlavinkami

sem a tam, sem a tam

mně na vzdory – sem a tam.

Zašeptám-li jí do ucha,

že je láskou mou jedinkou,

nedůvěrně na mne hledí

kolébajíc vždy hlavinkou

sem a tam, sem a tam,

nedůvěrně sem a tam.

Beru-li ji kolem krčku

lekne se mne jako smrti,

prošení mi nespomůže

pýří se a hlavou vrtí

sem a tam, sem a tam,

zlá dívenka! – sem a tam.

Hubinku jí někdy vezmu,

avšak zle je, když to zočí:

ústa kryje, pryč se vine

a hlavinkou pořád točí

sem a tam, sem a tam,

jak ty růže – sem a tam.