Sen budoucnosti.

Má každý milé sny své, jichž se zříci

mu smrtí jest; chci sen svůj vyprávěti.

Zřím v budoucnost: zem volna vzduchem letí,

jak ženu potká muž, jsou milující.

Bůh z klínu pustí lásku, holubici,

a místo andělů jsou svaté děti,

a růžový keř plnou zkvětlou snětí

juž pokryl kříž a pokryl šibenici.

Tu básník lákán svými myšlenkami

v dol zabloudí, jenž pln zřícených skalin,

po kterých révy girlandy se vinou,

a mezi houštím divých lesních malin

on najde zasypanou bránu stinnou

a hroznů zlatem stajen nápis známý.