SEN HVĚZDNÉ NOCI.

Motýlů černých křídla zašuměla,

vroucí můj sen jak v dálku k tobě slét’.

Té noci stříbrné tvá láska bděla,

blankytných růží k hrudi tisknouc květ...

Za pohřbem luny oči její tmavé

hleděly mlhou zarosených řas.

Oblaka snila v dálce zlatoplavé,

jich sněžnou běl jí ve tvář vítr střás’...

Motýlů černých křídla usínala,

zakleta noci svatým tajemstvím.

A moje duše v temnu vzpomínala,

v stín ohnivý jak sen můj splynul s tvým!