Sen lásky. (III.)

Povídej mi, povídej

pohádku tu znova,

jak se k matce vrátila

žena vodníkova.

Na kadeři chaluhy,

v šatu písek rmutný

a nad lící ubledlou

pohled k smrti smutný.

Povídej mi, povídej,

ale jen tak tiše,

co ji opět lákalo

do té vodní říše

na to srdce ledové

s tváří ustrnulou;

a jak ráno na břehu

našli utonulou.