Sen lásky. (V.)

Mně zdálo se dnes o jezeru

ve hvozdě hlubokém,

svit měsíčný plál v pološeru

na nebi vysokém.

A světlé mlhy vystoupily

a táhly přes vodu

jak družiček sbor sněhobílý

v svatebním průvodu.

Dvě borovice tmavé stály

jak věže kostela

a vítr táh’, jak varhan z dáli

by hudba zazněla.

Tu náhle jak by někdo vzkřiknul

v bolesti divoké;

a v ráz svatební průvod zniknul

do tůně hluboké.