Sen skutečnost.

By Adolf Heyduk

Přisnil jsem, mém že na klínu

víno jsi pila z leknínu,

víno jak zlato, samý jas,

nádherný byl to hod a kvas,

nádherný byl to kvas a hod,

posléz byl oměj číše zpod.

Zřel jsem to; květ jsem uchopil,

zmámen jsem s tebou oměj pil;

snad není jed to, snad to pel –

myslil jsem – pil a sešílel,

vad’ jsem a chřad’ jsem v pouhý stín –

jiný tě stulil na svůj klín.