Sen spících pannen opustil má luka...

Sen spících pannen opustil má luka

a bílou plachtu svinuly mé čluny

na slaných vodách poznání a hříchu.

Jsem viny pln, jak šťávy sladkých plodů,

a v horkém víně koupám svoji vášeň

ve starém hvozdě smějících se dryad.

Sen spících panen opustil má luka,

kde žhavé slunce v nahá ňadra stéká,

a v jeho dešti svoji syrinx líbám.

O Pane písně, velký Pane lásky,

já jsem jí vlíbal krásu tvého jména

a vášeň sloky tvé, když zrádně včera

sen spících pannen opustil má luka.