SEN

By Otokar Fischer

Já smrti řekl „pojď!“ a přiložil jsem k rtům

dvé melodických píšťal, k nimž tančívaly ženy,

a hudbou zvábil jsem tu tichou družku v dům,

kde koberce jsou krví a vínem potřísněny.

V sál vichr světa vtrh a stříbrem zahrál stůl,

jenž zvonil v třesku číší a svítil pomeranči;

když svlažili jsme rty, „chci pít!“ jsem pokynul;

když vzdala mi svá ústa, já zašeptal jsem „tanči!“

A nahá tančila a přiložila k rtům

dvé píšťal, jejichž hudbou kdys vábíval jsem ženy.

A horkých krůpějí jsem sladký zaslech šum

a krví svého srdce měl prsty zkrvaveny.