Sen.

V myšlénkách o svých osudů běhu,

V stínu zeleného javoru,

Dřímku podleh’ jsem na měkkém břehu

Při šeptu labského hovoru.

Snil jsem: mezi družičkami stála,

Ozdobena vínkem myrtovým,

Lásky slib mi šeptati se zdála,

Prstenem si hrajíc sňatkovým.

Rychle vstanu, sladce rozblažený

Podávám jí věrnou pravici –

Náhle uletěl sen utěšený,

Zahnán bleskonosnou vichřicí. –

Zelená se jarem javor stinný,

I Labe hovorně šepotá:

Sen můj ten tam. Ji objímá jiný

A mně zbyla kvělná samota.