Sen.

Snil jsem, že svět ustal ve svém ruchu,

Poslední že slunce dohořelo,

A krok smrti v těsném duněl vzduchu –

Jen mé srdce dosud bouří vřelo.

Všudy zhouba, kam se oko hnulo,

Všudy tvorstva pozůstatky tlící,

Ze srdce se žití mi řinulo –

Jenom bol v něm ostával zuřící.

Smrtný spánek opoutával směle

Oudy mé, tep odumíral žíly – –

Smrti známka na zsinalém čele,

A ve srdci boly nové síly.

Vzpíral jsem se smrti, klnul mdlobě –

Marně, srdce ustalo již bíti,

A já v hrůzném cítil světa hrobě

Bol své lásky v mrtvém srdci vříti.