Sen.

Ó, byl to zázrak: Vstoupil jsi ke mně –

duše tvá duše dotkla se jemně,

a já jsem ruce rozpjala k bolestným tmám,

řekla jsem pohnuta: „Všecky růže ti dám.“

Vzpomínat musím na tvoji krásu,

jak jsem tě zřela v štěstí a jasu,

král králů stál jsi přede mnou oddaně – sám,

a já jsem zaštkala: „Všecky růže ti dám.“

Trůn, trůn tvůj svítil nade mnou světlý,

zázraky písní v srdce mi vlétly,

touhami zkvetly; byt můj byl proměněn v chrám,

a já jsem klekla: „Všecky růže ti dám!“