Sen.

By Miroslav Krajník

Tak často sobě pomyslím,

jak krásný přec ten boží sen,

a sotva že se dočkám ho –

jsemť tu jen s tebou samoten.

A vše ti mohu povědět

a vše ti říct, co v srdci mám,

ba někdy také zdá se mi,

že horoucně tě zulíbám.

A nikdo nás tu nevidí

a nikdo nás tu neslyší,

jen anděl lásky nad námi

svou peruť rozpjal ve výši.