SEN.

Zdálo se mi dnešní noci,

Že jsem ležel pochován;

Neumřel jsem, byl jsem zrádně

Za živa do rakve dán.

Sama’s víko přibíjela;

Já jsem na ně zatlouc chtěl,

Ruka však mi zkameněla,

Jazyk mi byl zolověl.

Ze srdce mi v hrobě vyrost’

Z rozmariny pletenec;

Já to věděl, že ji budeš

Trhat k svatbě na věnec.

Z hrobu vyrostla – tys přišla,

Utrhla si ratolest.

Netrhej ji; což pak nevíš,

Že s mým srdcem srostlá jest?

Nedbáš na to, a z ran teče

Proudem krev má plamenná;

Nemoh’ jsem se vykrvácet –

Nevím, co to znamená.