sena jdou domů

sena jdou domů, voní svět

na obou labských březích,

po ránu chutná jako med

na pěšinách a mezích.

sena jdou domů, zlátne modř

nad úrodou a sklizní;

v stojatém vzduchu usnou proč

i odpověď, jež trýzní.

sena jdou domů statkáři

i chudákovi v hadrech.

sládnoucí lež má na tváři

krajina s ranou v ňadrech.