SENOSEČ.

Rovina zelená poseta stromy řídce

s jezírky tichými a duby podél struhy,

hle, v každém tvoru svém a v každé svěží snítce

k životu procitla jak vlivem tajné vzpruhy!

Koruny topolů oživly slunce zlatem,

a louky šťavnaté zahrály v barvách rosy,

jak ženy v rozkvětu válečným bledé chvatem,

když v slzách o život svůj nepřátele prosí.

Z hnízd v trávě vylétli s pokřikem malí ptáci,

koroptve těžce vznesly se a ihned zapadly

zděšené hrčením, jež vydával stroj žací.

Zavála vůně květinek, jež sťaté zavadly.

A kosy svištěly a stříbrem zablýskaly,

když ženci brousili na slunci zvonivě je,

a dívky zpívaly a časem zavýskaly

ve smíchu zdravém, v němž se rozkoš žití chvěje.