SENTIMENTÁLNÍ MŠE.

Svých rukou němý žal

za varhan dumavých,

jež hučí z kathedrál,

já spínám do snů svých.

Své srdce zářící

v monstranci rukou těch

já zvedám k měsíci

v tichnoucích akkordech.

Žal bílých lilijí,

v nichž hoří touha mdlá,

nebesa opíjí,

jak vůně kadidla,

z nichž splývá zlatý šlář

nad duše modlící,

jež kladou na oltář

svá srdce slzící.