Sentimentální vycházka.

Pad měsíc na kraje.

Má duše teskna je.

Do noci vychází,

Smutek ji provází.

Jdou spolu, bez hlesu,

do černých pralesů,

na břehy modrých řek

natrhat pomněnek. –

A když už měsíc bled’,

pod strání zas šli zpět,

a kudy kráčeli,

zem krví smáčeli.