Sentimentální.

Že vlastně nevím, Vaše podobizna

jak do opravdy, slečno, vyhlíží –

můj skromný verš se rád Vám tady přizná,

neb zvláště dámám nerad ublíží!

Však jméno vím! – to ve všech památnících

i albech čet’ jsem lepých našich děv,

kde zaskvíval se téměř po tisících

i naivních všady veršů nad ním zjev!

Tu myšlénka se hlavou mojí mihla,

že stejná od Vás pocta by mne stihla,

by zvěděla jste, že též album mám...

A chtěje tedy uspořit Vám práce,

i všechněm vyhnout osidlům se krátce

– já do něho Vás vkreslil raděj sám!