ŠEŘENÍ MĚSÍCE.

Šeření měsíce rozkládá

kružbami gotických oken

duhový svit;

rozkládá v hlubinách ňader

v touhy můj cit.

Podlahou obrazy arabesk

v přeletu tvoří a kreslí,

smývá je zas;

v hrudi mé vražedné touhy

nesmyje čas.

Náhle ty paprsky zdviženy,

prchají do výšky zpátky

lehce jak sen;

ale ty touhy tam leží

v půlnoc i den.