Šerý skvoste, lasičko má štíhlá...

Šerý skvoste, lasičko má štíhlá,

zase snů mých hvozdem jsi se mihla,

písně z duše hnízda vyhnala jsi,

lkát a bloudit budou na vše časy.

Krev mi ssaješ purpurnýma rtoma,

v past-li tě však lapím ramenoma,

přitisknu tě na svá ňadra žárná,

nevymkneš se, lasičko má švarná.

Jemnou pohladím srst zlaté hlavy,

hněvný pohled změním v usmívavý,

zkrotím bujnou švižnost tvého těla,

že jsi snů mých ptactvo plašit chtěla!