ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (IV.)

By Božena Benešová

Letní nocí kráčím sám,

zbožně hledím ku hvězdám.

Hledám tebe v jejich výši,

v nadpozemské, bílé říši.

Něha tichá, chladivá

rány srdce zalívá.

Roste v proudy širé, jasné,

krve žár v nich navždy hasne.

Kolem tančí smavý rej:

Nevracej se, nevracej!

Vždyť já nesl strašné břímě,

dokud ty jsi stála při mně.

Teď jsem sám, ó teď jsem sám,

zbožně hledím ku hvězdám.

Ony vlídně září s nebe,

vědí, že jsem zabil tebe,

abych mohl čelo zvednout,

abych mohl k tobě vzhlédnout!