SESTRÁM.

To bylo poupat na jednom keři –

sedmero hochů a dívek šest,

to byla krásná, lupínků plná

jak vonné lípy ratolesť.

Však osud strhal poupata s keře

a podzim lístky s větvice svál,

sebral nám bratry, sestřinku milou

a nás zde v světě zanechal.

Dnes sám zde trávím ve vašem kruhu,

však slyšte, sestry, povězte mi,

poupátko jsem-li já mezi trním,

či trn jsem mezi růžemi?