SETH

Děl, psanec ráje: „Dals, tys vzal mi syna,

Ty, jehož jméno je nám nejmenné.

Však požehnání mého Hospodina

mi zůstaň do příštího semene.

Dals hocha v náhradu, i slib zaň přijmi:

Mou cestou půjde. Jméno jeho Seth.“

Zapomněl, kmet, že mezi nejbližšími

k nepřekročení propadá se svět.

Mně jestli dědic, jestli bude Seth mi,

snad, z bezdna vyvřev, rozhodí nás proud.

Nejprudší peřej – mezi rodiči a dětmi –,

tu lze jen písní překlenout.