SETKÁNÍ NA PLESU. (VII.)

Konec všeho – Muž váš čeká – Nejvyšší čas vstát a jít?

Není libo, milostivá? Díky, pane! Nechte být!

Kdož by se jen tázal po tom, co chce ztřeštěný vždy cit!

Máte pravdu... Ale krásný byl ten mžik – ó, díky zaň!

Jak jste skromná, milostpaní, přijměte mé úcty daň!

Díky, pane – Na shledanou! Jak se třese vaše dlaň!