Setkání.

By Stanislav Kostka Neumann

Ucítila jsi nepřítele v tom pavouku zapředeném,

když z konvence podal ti ruku?!

Nech pršet svůj odpor v jiných krajinách

a klidně jdi kolem něho!

Takový mlaďounký hladovec po hroznech a slunci,

líčený ironicky a blaseovaně.

Hleď, na svá tě kolena volám!

Jsem ze starých poddaných věrný.

Své paní barvu nosím a zpívám

a v rytířských službách zemru.

A směj se Adamu pod stromem uprostřed,

jenž možná že kousl, však nejí!

Neví o princezně, neví o draku a rozkoše nezná

do zřítelnic dívat se tigru.