SHASÍNAJÍCÍ LÁSKA.

Táž noc v nás ještě tytéž budí touhy.

Týž den nás oba zvolna uspává.

– Že láska naše byla odlesk pouhý

té lásky jiné, avšak bez práva.

To v údivu jsme tehdy poznávali,

když podali si prvně ruce své.

Když trním lásky jsme se prodírali,

stopy jsme zřeli, dávno zarostlé.

Táž noc v nás ještě tytéž budí touhy

a tytéž sny nám ráno s čela mne:

že láska naše byla odlesk pouhý,

a po nás že už nikdy nevzplane.