Shlédni na mne.

By Jaroslav Martinec

Pokoj malý, ale přívětivý,

kde jsem léta trávil blaženě.

Obraz dívky spanilý a snivý

nad mým ložem visí na stěně.

Až to lože opuštěné, chudé,

útěchy kdy třeba nejvíce,

a mé oko uhasínat bude,

shlédni na mne, snivá světice!